Den první
- Výjezd plánován na 6:00, skutečný výjezd v 9:00 (terénnímu autu se vybila baterie a výměna trvá 3 hodiny), dobrodružství začíná. Složení naší skupiny: Já, mamka, Ondra, mamka, třicetiletý švýcar Charlie a švýcarka Fabia, "princezna" Margarita (dcera majitelky MagicTour) guide Jesús a kuchař Lucho (MagicTours), mulovod. Jdeme netradiční sedmidenní trek z vesnice la Tagua do vesnice Machete.
- Princezna má všechno růžové a veze se na mule, chodí v holinkch, všichni 3 chlapi ji obskakují (Ondra nemá šanci), mámám se nejdřív líbí ale brzy začne lézt na nervy svým princeznovstvím
- Čeká nás náročná 3hodinová cesta nahoru do výšky 2000 m.n.m- díry, šutry, bahno, srázy... teréňák zvládá, ale my se křečovitě držíme střechy. Najednou auto staví a je nám řečeno, že máme jít dál pěšky, ale nikdo už neřekl že půjdem 2 hodiny (v autě se rozbilo jakési péro)
- Cestou jsme viděli 4 obří zářivě modré motýly morfo
- Asi ve 2 konečně dorazíme do vesnice La Tagua, obědváme. V místním obchodě jsou hlavním zbožím holinky a žabky, trochu nám to vrtá hlavou, večer pochopíme.
- Vydáváme se na trek. Máme asi 4-5 hodin zpoždění, guide je trochu nervózní, večer pochopíme.
- Míjíme velká pole s kávovníky a jednu výrobnu, kde nám je vysvětlen proces výroby kafe. Mńam.
- Začne padat mlha, fabulózní výhledy se tudíž nekonají.
- Džungle, džungle, džungle! Brody a potoky.
- Potkali jsme koně, co si jen tak sám šel po pěšině. Minuli jsme i první domorodce z kmene Arsarias (holčičku s dcerou, muže v bílých tradičních oblecích s klobouky, všichni z našeho pohledu vypadají stejně- mrňaví a dlouhovlasí)
- Míjíme indiánskou vesnici Arsariů, mají hranaté chatrče z palmového dřeva a listí, jejich pravá obydlí jsou roztroušena v pralese 2-3 hodiny daleko a vesnice slouží jako místo setkávání při různých událostech. Zdejší indiáni většinou mluví i španělsky, chodí občas do Santa Marty na pivo (mají tam indiánský dům) a líbí se jim bělošky :-) každý smí pěstovat 15 stromků koky pro vlastní potřeby.
- První velké brození: řeka Guachaca. Mula se při brození málem převrhla, my měli vodu po pás, Švýcar až po krk. Měli jsme štěstí- 8 dní před námi prý jiná skupina čekala až do půlnoci, než hladina řeky klesla, aby mohli brodit. Proto byl Jesús tak nervózní.
- Hned po brození se začíná stmívat (cca 6 hodin odpoledne) a začíná vytrvale pršet. Švýcaři vytahují pláštěnky, všichni vytahujeme čelovky. Šplháme do kopce. Kuchař, princezna na mule a mladý mulovod s mulou se vydávají napřed.
- Mámy mají krizi, pak sní sušenky a jsou zas v pohodě :)
- První setkání s bahnem. Je to nevyhnutelné.
- Švýcaři se složili (zhulili?) a zaostávají daleko za námi, čekáme
- Čelovky mají vybité baterky, včetně té průvodcovy, situace přituhuje. Jesús stopuje mulu, ale nevidí na to a ztrácíme se. Půjčuje si funkční baterku a vydáváme se prudce doprava.
- Vracíme se a vydáváme se prudce doleva. Je tma, bahno, džungle, lije, jsme unavení a máme strach. Jesús je silně nervózní, nemluví a pátrá po stopách.
- Vítězoslavný příchod do chaty 7:10 a za 5 minut začíná obří slejvák
- Dostáváme svačinu a hned na to večeři, opět kuře s rýží (ráno jsme nedostali snídani ani svačinu, protože jsme hnali kvůli brození řeky Guachaca)
- V jídelně mají vánoční stromeček! Po jídle po nás Jesús chce feedback, což nás překvapilo.
- Bojujeme o postele a o deky. Je jich málo, naštěstí vše vyřeší hamaky.
- Švýcaří hulí, mámy se odměnily cigaretou :) jdeme spát.
- Po probuzení Jesúsem nás čeká překvapení- věci neuschly, bahno neopadalo.
- Nádherné ráno, zjišťujeme jak je to okolo chatrče krásné, jsme na kopci a máme skvělý výhled na mlžící se okolní hory. Čeká nás chutná snídaně s ovocem, u krmítka o banány bojuje spousta pestrobarevných papoušků (hl. zelených s červenou hlavou). U snídaně byl včerejší indián (ale možná to nebyl ten samý??)
- Oblékli a nazuli jsme mokré věci a vydali se na cestu, 1 hodinu k řece a 3 hodiny do kopce
- Občas se průvodci prosekávají cestu mačetami (Ondra si taky seknul, přesekl CELÝ STROM :)), mačetami jsou nám useknuty chodecké hole a ty nás pak doprovází po zbytek putování
- Na vršku kopce dostáváme sváču- meloun
- Jesús viděl dva hady. Nosí batohy mámám a je rád, že nenosí je (už se mu to prý stalo <-- vyvrknutý kotník), musí nás popohánět ale místo plánovaných 6 hodin nám cesta trvá 7, což ujde
- Našli jsme 3M (modrý mrtvý motýl), fotoshoot, motýl si na listu opaluje břicho (omylem upadl)
- Procházíme kolem velkých kořenů se spoustou průhledného slizu
- Vidíme strašilku, velkého zeleného brouka, kobylku s červenými kolínky...
- Po čase další svačina, čipsy a pomeranče. Na místě necháváme muly (nepřivázané), do NP totiž nesmí. Mulou se stává Jesús. Rozbily se vajíčka a ananas.
- Poslední hodina cesty- překrásná příroda, pravá džungle, vodopády. Mámy si chrochtají, Jesús už neví jak je popohnat tak je straší tigry a pumami (ale prý tu opravdu jsou)
- Příchod do bývalé indiánské vesnice (vymřelých Tayronů) s kulatými chatrčemi z palem (podsada ze dřeva, střecha z listů), nejkrásnější výhled z celého treku, boží klid, miliony komárů a sprchy se záchodem s výhledem do džungle.
- Opět oběd a večeře skoro v jednom.
- Myjeme se švýcarským šampónem a kocháme se výhledem ze sprchy.
- O opuštěnou vesnici se stará indiánská rodinka- nejdříve apatičtí, pak se dokonce i usmáli. Muži si vzali čisté košile a umyli si vlasy. Opět tu je holčička s dítětem- je to jeho maminka! Muži prý můžou mít více žen, podle ekonomického statusu, a ony se mezi sebou nehádají a každá má tak 5 dětí.
- Po okolních květinách poletují kolibříci, vidíme letící páreček velkých papoušků (jsou motoroví?!), ostnaté ovoce, spousty exotických květin
- V noci bouřka s blesky.
- Je 8:30, spí už i indiáni, Švýcaři jsou zhulení.
Den třetí
- Ráno vstávání cca v 5 s východem slunce, výhled pro bohy
- Opět spousta papoušků u krmítka- zelení s červenou hlavou, černí se žlutým ocasem, červenočerní, modrobílí, kolibříci
- Opustil nás mulovod (princeznovod)
- Po prvních 10 krocích Markétka udělala taneční pózu a skončila na zemi. Po pár dalších krocích telemark, Ondra se ho posléze neúspěšně pokusí zopakovat. Bahno je opravdu zrádné.
- Mámám se nesou batohy a berou si preventivně prášky proti bolesti. Projektují svou zlobu do princezny, které se také nese batoh (růžový) ačkoliv jí je teprv 17 let
- Po brození řeky, při zvedání batohu z kamenů, Ondra našel hada (had našel Ondru), pak ho vyhnal na místo kde se lépe fotil, tam chtěl uštknout princeznu tak ho Jesus obratně rozpůlil kamenem. Byl to jeden ze tří smrtelně jedovatých hadů v regionu, vypadal jak ůžovka.
- Prudký výstup.
- Máma Svatava slyšela u cesty skočit tygra (divočák?), ale na cestě jsme pak našli kostru kočky, což asi prase neudělalo. Tygr prý občas sežere domorodcům prase.
- K Ondrovi přiběhli dva indiáni. Něco nesli. Jeden z nich měl na krku hlasitě hrající starý transistorák, druhý chtěl po Ondrovi vodu, řekli "thenk jů" a utekli. Máma Eva zakázala Ondrovi pít po indiánovi (potom se z té lahve sama napila).
- Jdeme kolem velkých oranžových mravenčích komínů.
- Velký brod- indiáni natahují přes řeku lano. Brození přechází v plavání, euforie, dostali jsme za odměnu čokoládku.
- Poklidný traverz k druhému brodu. Druhý had, nacházel se na cestě, odehnán a smrt (stejný druh jako ten první).
- Cestou M. a O. potkáváme dvě domorodé děti. Říkají, že lahev Gatorade je dobrá, nepochopíme co chtějí a nabízíme jim vodu, oni ale chtějí plastovou lahev. Tu jim věnujeme a pak se s nimi 10 minut fotíme :) Děti trpělivě nehnutě pózují, třímaje flašku.
- Další brod řeky Buritaky, koupání v ledovém proudu- samozřejmě v oblečení. Stejně jsme mokří.
- Potkáváme první turisty.
- Nádherné lezení vodopády, lagunami, houpání na liáně
- ČS: Švýcarsko 2:1 (došli jsme do kempu první)
- V kempu je asi miliarda lidí (je to velký kemp pod ztraceným městem), mámy jsou tu nejstarší, jsou to borkyně!
- Oběd dostáváme už ve 2 p.m.
- Na kamenech nad řekou si tuníme hole- vyřezáváme totemy, Jesus to neumí docenit a plete si tygra s kočkou :)
- První kontakt s domorodci navázán. Hrajeme si s dětmi. Jsou hravé, kradou mámám korále, honi se hráběmi, houpou na liánách a mastí karty s bělošskými turisty. Když přilétne obrovský brouk, američan uteče, ale holky si s ním hrají.
- Jesus vypráví o životě Kogi a ukazuje nám jejich tykve Poporo (mají v nich rozdrcené kusy mořské škeble caracoles, protože jejich kalcium pomáhá při žvýkání koky dosáhnout stimulačního efektu)
- Během večeře nám někdo ukradl přidělené deky
- Píšeme seznam otázek pro šamana kmene Kogi, Mama Kogi, který se nachází v kempu a možná si nás pozve na pohovor (night chat with Mama Kogi). Nakonec nepřišel, snad zítra. Naše otázky: Jak se stát šamanem? Kolik máte žen? Kdy bude konec civilizace? Ženy: kdy, kterou, kolik? Chodíte do města? Proč mají muži a ženy oddělené chatrče? Proč nemají holky boty? Věříte v nějaké bohy? Kámošíte s dalšími kmeny? Rituály, oběti? Poč musíte chodit souložit na hory a do řek?
- Jdem spát v 9.15
Den čtvrtý- Den ztraceného města
- Náročné vstávání v pozdních 7:00 (předtím náročná noc s bouřkami, komáry a děravou moskytiérou a brzy vstávajícími sousedy a vzbuzením zlobivým indiánčetem)
- Odchod do ztraceného města, male cvičné brození k úpatí schodů
- Verifikace počtu schodů (celkem jich má být 1800, v první části 1200), nalezena chyba, schodů je 1226 (M.) nebo 1227 (O.) takže 1225.5+- 1 schod.
- Dalších cca 600 schodů vede k horním terasám (ale je jich mnohem víc)
- Ve městě nejdřív očísta v očisttci (návštěvy kdysi omýval šaman v díře)
- Mapa města a okolí, vyrytá do obřího kamene
- Jesús nám povídá vše o CP a o Tayronách a jejich potomcích Kogi
- Stříhání o dopočítání schodů (M vyhrála)
- Královské schody, pojmenované podle archeologa Reyese
- Trůn vrchního šamana na jedné z horních teras města
- Setkání s ozbrojenci, fotíme se s nimi, půjčují nám výbavu a chtějí se spřátelit po Facebooku
- Při kochání se městem seshora dělají stojky
- Fotíme se jako králové džungle
- Navštěvujeme ukázkovou pánsskou a dámskou chýši- jdeme do pánské (dámy byly vpuštěny protože pán potřeboval překlad) :)
- Ukázka rostlin- koriandr, koka a omamná květina, kterou používají ženy na muže/zloději v barech do pití
- Ondra má nové zvířátko, motýla Emanuela s dresem 89, veze se na něm dolů po schodech ale Ondra ztratil balanc a motýlovu důvěru, smutně po něm kouká a pláče
- Oběd a zalezení do postele, ale šlofík se nekoná- přijde do postelí 1 malá indiánka, pak druhá a najednou jsou 4. Nazýváme je blechami. Jsou to sestry Ximena, Maleola, Juliana, Sebastiana, Oleana. Nastává válka se smradlavými ponožkami a dušením dekami a hrou "koukní támhle-óóó"
- Večeře, Švýcar si koupil trávu (balík) a vyhulil jointa (jednoho) a šli spát, tráva je zde velmi levná a kouří se otevřeně
- Mama Kogi je opět busy, night chat se nekonal. Prý byl celý den pryč se synem na lovu divokých prasat :(
Den pátý- den deště
- Vstáváme a leje jak z konve.
- Snídáme a leje jak z konve.
- Bohužel musíme v dešti vyrazit, protože se rozvodňuje řeka Buritaca.
- Blechy jsou zaneprázdněné, nestíháme se rozloučit...
- Při brození si ani nesundaváme boty (sotva vyjdeme, brodíme). Při brození skočí do vody pes, který s námi jde z kempu, a všichni si myslí, že je po něm. On se však neutopil v peřeji a přiběhnul z druhé strany.
- Procházíme vodopády
- Pořád prší, svačíme v dešti pomeranče
- Potkáváme apatické vepře a děti
- Kabinová lanovka nad rozvodněnou řekou, nebezpečná, ale je nutné ji použít. Pes však nejede kabinkou a bojí se přebrodit (další večer se však záhadně objevil v kempu)
- V kempu jsou dva mladí indiáni, starší nadužívá poporo a kouří darované cigarety, mladší si hraje na mama Kogiho (konečně night chat with Mama Kogi), oba se probírají našimi věcmi. Mámě S. mizí čelovka (přišli jsme už o 2 čelovky ze 4, je to džungle hladová na čelovky)
- mámy si všimli obrovského bambusu, vepřů si však nevšimly...
- Viděli jsme: sad ananasíčků, červenočerné ptáky, papáji, hezké černé nádobí
- Focení s mačetou- drsné. Starší indián ztratil machetu a hledá ji. Asi je sjetí z koky.
- Hulíme se Švýcarem jointa, Ondra je vysmátý, na Markétu to nepůsobí
- matrace jsou nové, ještě v igelitu, máme hezké deky i polštáře
- mámy suší na ohni boty
- spíme na palandách
- vsuvka: každý večer při svíčkách, se závětřím s plastového kelímku. Každé ráno kafíčko a čokoládá, vstáváme v 6-7 (jednou dokonce v 5), chodíme spát kolem 9.
Den šestý- den slunce
- Velmi líné vstávání, po delší době pár věcí suchých, super snídaně- arepa s vajíčky
- svítí slunko
- potkáváme dotěrné děti, které se dožadují jídla, nestačí jim jedna gumička do vlasů a čokoláda. Jedna z holčiček má značkový bílý kroj Mammut :)
- Do kempu přichází indiánští novomanželé (18 a 12 let, 8 měsíců po svatbě) a sestra nevěsty. Přišli do kempu na snídani, fotí se, on umí číst a prohlíží se naše pasy, pořád po sobě koukají a smějí se na sebe)
- Guide nám ukazuje ovoce, které barví oranžově. Barvíme si obličeje, M je tygr a Ondra je ......
- Máma při brození málem zahučela do strže a málem si při tom zlomila prst, záchranná akce- dlaha z klacíku
- Míjíme vesnici Mutanji- prázdná, jen 1 indián si přišel pro peníze za průchod
- šplháme dlouho bahnem, vrcholek je místem pro svačinu a předělěm mezi indiánskou a vesničanskou (rolnickou) oblastí
- kávové plantáže
- muly s matracemi (18 ks)
- potkáváme další indiány s transistorákem, v němž je zapíchnutý flashdisk, řve to ještě víc nahlas. Indiáni prý rádi poslouchají muziku.
- hezké výhledy na plantáže, žene se bouřka, přicházíme do kempu
- jsou tu zralé papáji a divné obrovské lusky se sladkým ovocem (guava?)
- Jesús a kuchař s námi dlouho povídají a přinesou šampaňské na přípitek, že jsme to přežili
- Švýcar odpaluje špeka
- opět prší
- jsme už prý v civilizaci
- M má ruce a nohy jako heroinový závislák
- potkáváme bráchu motýla Emanuela se startovním číslem 98
- indiáni si svítí v chatrči čelovkou = charita
- spaní v hamakách! pohodlné!
Den sedmý
- Vstáváme v 6
- Cestou se hodně kocháme- výhledy na okolní hřebeny a na MOŘE
- šplháme rozbahněnými kaňony, hodně slidů. Při brození nezouváme boty (4x Buritaca)
- Pauza u laguny- z výšky skáčeme do vody, na skále vedle vody je obří jedovatý pavouk
- cestou už vesničani, když jdou náhodou indiáni tak se nechtějí fotit (chtějí peníze)
- Konec cca 12.00 vesnice Machete, velký oběd, Jesús si na motorce odskočil domů za manželkou a dětmi
- Koukáme na hru v bahně- trefování koulemi do trojúhelníčkú v bahně- tejo? materiálu je všude dost :)
- čekáme napjatě na káru, ta dorazí a loučíme se
- předáváme vyřezané hole další skupině
- řidič je šílenec a nepáře se s tím, děsíme se sesuvu a smrti, párkrát zapadáme hluboko do bahna ale jen 1x nás musí vytájhnout jiné auto
- nakonec ve zdraví dorážíme do Tagangy a večer popíjíme víno :-)
VSUVKA: Ze života Kogi
Když je klukovi 17, dostane poporo (tykev s tyčkou, která se sliní a uvnitř jsou pražení drcení mořští šneci, kt. pochází z pláží kam se jednou za čas Kogi chlapi vydají je sbírat. Vápník z mušlí dostane z koky stimulační efekt).
V 18 letech ho šaman oddá s ženou smí si vybrat dle libosti ale musí být z jiné vesnice a volná.
Nejdřív žijí spolu, pak se pomilují v lese neo řece a mají dítě. Začnou bydlet odděleně.
Děti má žena každý rok cca od 13 let a šaman ji nutí aby rozšiřovala rod a udržela kulturu. Muž nesmí do ženské chatrče a naopak, v ž. chatrči se řeší ženské záležitosti (vaří, perou, šijou mužům tašku) a v pánské učí chlapy ty klučičí (šijou šaty i holkám, loví atd.). Když je malému klukovi 5, stěhuje se od mámy do tátovy chatrče.
Šaman ví hodně o světě, vesmíru a léčení, zaučuje nového šamana od útlého věku. Je to busy man.
Žádné komentáře:
Okomentovat